Recenze: Flight Replicas - Avia S-199

Napsal uživatel Karel Kříž Úterý, 20 Listopad 2007 13:59

seznam článků
Recenze: Flight Replicas - Avia S-199
Addon Avia S-99 pro MFS
Addon Avia S-199 pro MFS
Hodnoceni addonu a repainty
Všechny strany

Addonů českých nebo československých letounů do MSFS není mnoho. Kromě několika kvalitních free modelů se převážně létá na cizích konstrukcích v tuzemském zbarvení. V komerční oblasti bylo zatím ticho po pěšině až před nedávnem se situace změnila a skupina Flight Replicas nám přináší stíhací legendu Avia S-99/199, která byla prvním strojem, který byl v osvobozeném Československu zaveden do výzbroje. Piloti mu záhy dali nelichotivou přezdívku – Mezek.

Historie

Co tedy vlastně byla Avia? Předem je třeba říci, že S-99 i S-199 nejsou nové konstrukce. Tyto letouny byly sestaveny z mnoha vraků a zbytků Messerschmittů Bf-109, které se na území ČSR nacházely. Navíc přišla dodávka 600 tun stejného materiálu od Rudé armády z Maďarska a Bulharska, který byl následně shromážděn v závodu Avia v Praze – Čakovicích, kde se dělala revize a kontrola. Vzhledem k množství dílů a rozestavěných částí různých verzí (G-6, G-10, G-12, G-14, K-4) bylo skutečně z čeho vybírat. A tak mohl 22. února 1946 vzlétnout z továrního letiště první kus Avie C-10. V krátké době pak následovalo ještě dalších 20 letounů.

Původní německý Me 109E, zdroj: Airforce.cz - archív Jiřího Navrátila

Armáda však Avie hned po převzetí postupovala letectvu SNB. Zde dostaly letouny zbarvení vycházející z předválečných Četnických leteckých hlídek, nátěr „kovově“ šedou barvou na horní a boční plochy, spodní pak tmavším odstínem téže barvy a šarlatově červené doplňky. Všechny stroje obdržely civilní imatrikulaci OK-BYB až OK-BYU a typický sférický trojúhelník, který jako označení Policejních strojů platí dodnes. Z původních draků Bf-109 G-12 byly sestaveny i dva dvoumístné stroje, označované stejně jako jednomístné Avie – C-10. Avšak vzhledem k potřebám výcviku byly požadovány další „spárky“, a tak vzniklo přestavbou jednomístných Messerschmittů dalších 27 kusů označovaných jako C-110.

Další výrobu letounů však zastavil, kromě velké nespolehlivosti, i požár ve skladu v cukrovaru v Krásném Březně, kde byly uskladněny původní motory Daimler-Benz DB 605. Údajně se jednalo o sabotážní akci Werwolfů. Konstruktéři byli nuceni vymyslet adekvátní náhradu za tuto pohonou jednotku. 25. dubna 1947 vzlétl upravený letoun pod továrním označením C-210.1, který se měl stát nejrozšířenějším vrtulovým stíhacím strojem u čs. letectva.

Motory Jumo 211F s mohutnými vrtulemi, zdroj: Airforce.cz

Původní motor byl nahrazen ne příliš vhodnou, nicméně snadno dostupnou jednotkou Jumo 211F, která byla určena pro dvoumotorové bombardéry He-111 a Ju-88. Též byla přidána nová vrtule, jejíž dřevěné listy připomínaly obrovské lopaty a velmi negativně se projevily na stabilitě letounu, zejména při startu a přistání. Proto ten „Mezek“. Avie měla tendenci „zdrhat“ do strany, což bylo částečně řešeno vychýlením SOP napevno doprava. Konstrukčně i výkonostně se tento stroj, roku 1947 přejmenovaný na Avia S-199, od svého předchůdce značně odlišoval. Byla přepracována kapotáž na přední části trupu, a přidáním „boulí“ před čelní štítek kabiny vznikl charakteristický znak tohoto jankovitého letounu. Pro přeškolení stíhacích pilotů vznikla i dvoumístná verze, označená CS-199. Tyto „spárky“ vznikaly jako nové kusy, nebo konverzí z jednomístných strojů či původních C-10/110, které na sklonku své kariéry dostaly armádní označení Avie S-99.

"Spárka" CS-199, zdroj: Airforce.cz - archív Jiřího Navrátila

Jednomístné stíhačky byly i nadále upravovány a vylepšovány. První padesátikusová serie měla chladič oleje umístěný stejně jako původní Bf-109 pod přídí, což bylo od března 1948 změněno a další nově vyrobené kusy měly chlazení řešeno přes výměník pod podlahou kabiny a následním vedením do chladičů pod křídlem. Pracovalo se také na hydraulickém ovládání vztlakových klapek, zkoušel se výkonější motor Jumo 211J a změn doznala i kapotáž motoru. Původní rámová kabina zvaná „rakvička“, která s odklápěla do strany, byla nahrazena modernější variantou z jednoho kusu plexiskla, která se odsouvala dozadu. U cvičných verzí byly překryty převzaty z letounu Arado Ar-96B (C-2). Mezi další úpravy patřilo převzetí vyztužení podvozku z S-99, změnění sklonu kol podvozku a úpravy podvozkových šachet. Avšak ani tyto změny nezamezily častým haváriím a nehodám.

Je velmi rozšířený mýtus o tom, že „Mezek“ se mohl odklonit až o 90 stupňů od původního směru vzletu. Podle pamětníků to nebylo až zas tak hrozné a týkalo se to spíše mladých nezkušených pilotů. Nicméně onen odklon, způsobený velkým setrvačným momentem a lopatovitou vrtulí nutil neustále vyrovnávat směr letounu směrovkou. A pravidelně se stávalo, že byla použita i maximální výchylka. Ve vzduchu byla však stodevadesátdevítka výbornou mašinou a velmi pěkně se s ní létaly skupiny.

Bojové nasazení

Ačkoliv tento stroj zdaleka nedosahoval kvalit původních Messerschmittů 109, byl nasazen do skutečného vojenského konfliktu. V létě roku 1948 bylo dodáno 25 Avií S-199 do mladého státu Izrael, který bojoval o svou nezávislost. Letoun dostal kodové označení „Sakin“ (Nůž), což vycházelo z části původního názvu – MESSERschmitt. Během přísně tajné akce „DI“ (Důvěrné Izrael) byli v Československu vycvičeni i piloti a pozemní personál, který se následně velmi aktivně zapojil do obrany svého státu. Bojová hodnota Avií však nebyla valná. Výkonově nestačily na egyptské Spitfiry, nicméně odhodlání pilotů Avií mělo leckdy velmi zajímavé výsledky.

Avia S-199 v muzeu Heyl ha-Avir ve městě Hatzerim v Izraeli, zdroj: commons.wikimedia.org

Prvním sestřel Avie S-199 v historii má na kontě Modi Alon, který 3.6.1948 sestřelil přímo nad městem Ekron dvě Dakoty, upravené na bombardovací. Legendární 101. letka si zapsala první dvě čárky do svého bohatého seznamu vítězství. Avšak úplně první bojový křest S-199 bylo bombardování postupujících egyptských jednotek na Tel Aviv. Letecký útok byl velmi překvapivý a postup pozemních jednotek zastavil. Byla tím zažehnána hrozba dobití města a rozdělení státu na dvě části, což by mohlo mít neblahý dopad na další existenci Izraele. Avie nevydržely v bojové službě dlouho, ale stačily na překlenutí doby, než byly dodány výkonnější letouny P-51D a Spitfiry, které pocházely opět z Československa.

Výzbroj

Když bylo zmíněno bojové nasazení, sluší se i popsat výzbroj Mezka. Existovaly vlastně tři verze: stíhací, stíhací-bombardovací a fotoprůzkumná. Stíhací verze měla původně pouze dva kulomety vz. 131/13N (německé MG 131) ráže 13 mm umístěné nad motorem. Z důvodu změny vrtule bylo nutno přepracovat i synchronizační zařízení, umožňující střelbu jejím okruhem. Později byly přidány buď kulomety vz. 17/7,9N (MG 17) do křídel, nebo podvěšené kanony vz. 151/20N (MG 151) ráže 20 mm. Možná byla i raketová výzbroj. Stíhací-bombardovací verze měla palubní výzbroj doplněnou o podtrupové pumové zásobníky na které mohlo být zavěšeno několik bomb (250 kg) a pum (50 – 70 kg). Průzkumné letouny byly modifikovány instalací přídavné podtrupové nádrže pro 300l paliva a přidáním dvou fotografických přístrojů.

Výroba

Avia S-199 se montovala až do roku 1950. Celkem bylo „vyrobeno“ na 450 kusů všech verzí. Aktivní služba trvala až do roku 1957, kdy poslední letouny dosloužily u dělostřeleckého průzkumného pluku. Tento typ se stal standardní výzbrojí všech stíhacích jednotek až do poloviny 50tých let, kdy byl nahrazován proudovými MiGy-15. Nicméně se Mezek nesmazatelně zapsal do historie československého letectví a za jeho kniplem vyrostla spousta vynikajících pilotů.

Do dnešního dne se bohužel moc Avií nedochovalo. Jejich zrušení bylo prováděno krumpáčem a tak co je mi známo, existují pouze tři dochované exempláře. Jeden v muzeu Izraelského letectva v Hatzerimu a po jedné S-199 a CS-199 v Leteckém muzeu v Praze- Kbelích.

Mezi zajímavé zkoušky Avie patřilo i ověřování vzletů s trofejními německými startovacími raketami na tuhé palivo. Tyto pokusy byly prováděny na letišti VLÚ v Praze-Letňanech v roce 1946 s letounem C-10.1. Při použití startovací rakety se letoun dostal do 20ti metrů již po 315ti metrech od místa startu. Nicméně tento způsob vzletu se v armádě nezavedl.

Addon Avia S-99

Virtuální model nabízí celkem 4 verze Avie. První je původní C-10 (S-99) ve zbarvení letectva SNB před 1. dubnem 1950, kdy přišla změna imatrikulačního označení z OK-Bxx na B-xxxx. „Kamufláž“ však neodpovídá dobovým předpisům, které udávají tmavší spodní plochy. Též chybí výrobní číslo na SOP. Zobrazovaný letoun s imatrikulací OK-BYH byl přestavěn na S-199.185 IF-1, který je též součástí balíku. Stejnou imatrikulaci nosil Jak-40 a bude jí mít poslední vrtulník EC-135 pro dnešní Leteckou službu Policie ČR.

Panel

Vzhledem k rozdílům popsaným výše by se dalo očekávat, že S-99 bude mít i rozdíly ve své virtuální podobě. A je příjemné zjištění, že tomu tak opravdu je. Ani jeden model neobsahuje klasický 2D panel, je zde pouze virtuální kokpit, který však plně dostačuje a letoun je možno ovládat bez větších obtíží. 99ka nemá ony charakteristické boule, takže výhled dopředu je ucházející, tedy na letoun s podvozkem ostruhového typu.

Ač je interiér vymodelován docela podrobně, nezpůsobuje žádné zásadní zpomalení ani pokles FPS. Textury se načítají velmi rychle, přístroje jsou čitelné a nemají tendenci „poskakování ručiček“ jak to je u některých jiných komerčních addonů. Trošku obtížnější je „nahmatání“ posouvání páčky magnet, ale při troše cviku se dá na klikací místo najet docela rychle.

Bohužel, v kokpitu je i několik značně zkomolených popisek, neb autor nevládne češtinou a nápisy pouze opisoval z fotografií. Pro čtenáře Vrtule.info nabíbízíme v závěru recenze exkluzivní opravu tohoto problému, společně s dalšími repainty tuzemských letounů.

Další muškou je chybný popisek u tlačítka MW boost switch, které má tool tip „landing lights“. Je zde i několik animovaných spínačů, které jsou však bez jakékoliv funkce. Ovládací prvky jsou plně animovány najdeme zde i zajímavé vychytávky v podobě možnosti odklopit zaměřovač, nasazení pilotních brýlí a dýchače, otevírání kabiny, uzamknutí ostruhy či odhození přídavné nádrže. Poslední jmenovaná záležitost je vidět i při externím pohledu. Nádrž se oddělí od trupu a zmizí k zemi. Navíc klesne váha letounu i množství paliva. Velmi pěkně udělané, to se hned tak ve světě MSFS nevidí.

Byl zde zmíněn i spínač MW boost switch a myslím že nebude od věci v rychlosti vysvětlit co že to je vlastně zač. Některé letouny bojující v druhé světové válce měly možnost zvýšit na omezenou dobu výkon motoru. U Bf-109 se jednalo o systém nazvaný MW 50 a šlo vlastně o vstřikování speciální kapaliny do kompresoru. Spouštěl se spínačem na palubní desce a následným posunutím plynové páky „na doraz“. Tím se zvýšil výkon o 10%, avšak logicky se tím i zvedlo opotřebení pohonné jednotky. Proto bylo možno použít nepřetržitý chod tohoto zařízení pouze na deset minut a mezi dvěma spuštěními musela být minimálně 5 minut pauza. Náš model do MSFS má funkční i tento systém. Funguje však pouze 5 minut a dále již nelze spustit. Opět zajímavá vychytávka, který silně zvyšuje profesionalitu addonu.

Přístroje na panelu jsou jinak standardní z válečného období a pro správnou funkci je třeba nastavit metrické jednotky. Navigaci nám ulehčuje radiokompas, jehož ručička funguje jako ukazatel NAV1 a přístroj AFN2 vedle varia plní funkci čistokrevného ILS. Co se týče spuštění motoru, tak se skládá z několika jednoduchých úkonů, které jsou popsány v checklistu. Bohužel, S-99 přejímá veškerou dokumentaci z S-199, což je podle mne trochu škoda, protože se rozhodně nejedná o shodné letouny. Rozdílné motory nemohou přinášet stejné výkony.

Zvukově se addonu nedá nic vytknout, motor příjemně vrní, změna otáček je jasně slyšitelná. Start je doprovázen klasickým „kašláním“. Škoda že spouštění motoru neprovází nějaké „čmoudíky“ z výfuků, či podobná alotria, na která jsme již pomalu zvyklí. Menší problém je s pákou „mixture“, kterou se mi myší nepodařilo rozpohybovat, je třeba si tuto funkci buď namapovat na joystick, nebo použít klávesovou zkratku.

Letový model

A teď asi to nejdůležitější. Jak Avie létá…Ve vzduchu je to požitek. Let je klidný, bez klepání, výhled je obstojný a člověk má pocit že je „in“. Tohle se u moc addonů do MSFS nevidí. Na zemi se však letoun rázem mění v ostrého protivníka, který dá řádně zabrat. Model nemá spřaženou ostruhu s pedály, takže pojíždění je nutno řídit diferenčním používáním brzd. Hadovitá cesta ke dráze je tak samotná docela adrenalin. Brzdy je třeba používat velmi zlehka, jinak hrozí otočení se o 180 stupňů či jiné vybočení.

Když už jsme pořádku na dráze a připraveni ke vzletu, je záhodno uzamknout ostruhové kolečko. Jinak bude start velmi…velmi svérázný. Plynovou páku je třeba posouvat pomalu a postupně. I když S-99 nemá „lopaty“ též má snahu vyrazit do trávy okolo nás. I zde je třeba používat ke korigování směru brzd. Po dosažení potřebné rychlosti se začíná chytat směrovka a začíná tanec nohou. Pak už to je jako u ostatních letadel stejného zaměření. Ocas nahoru, přitáhnout, podvozek, klapky…a jsme ve vzduchu. Přiblížení a přistání už není tak akční jako vzlet, jen je třeba dát pozor při vysunutí klapek naplno, kdy rapidně klesá rychlost. Trochu zvláštně se jeví intenzivní brždění po dosednutí, kdy letoun nejde převrátit přes čumák na záda.

Mé pocity z modelu S-99 jsou vesměs kladné a nebýt oněch chybek, které jsou zmiňovány, byl bych nadšen. Chudý výběr zbarvení však vrhá temný stín na tento komerční počin. Máme tu však ještě S-199, tak hrrrr do ní.

Addon Avia S-199

Avia S-199 je zastoupena v počtu tří variant modelu. První nám představuje stroj počáteční série, s hranatou kabinou a olejovým filtrem v přídi. Zbarvení je izraelské, konkrétně docela profláklá „stodvacítka“. Bohužel, model ani zbarvení neodpovídá skutečnosti. Z dostupných fotografií je jasně patrné že tento kus měl jiný kryt motoru s charakteristickými výstupky na „boulích“. Tento znak pozdějších sérií a číslo 120, naznačuje, že letoun měl chlazení oleje přes výměník a nikoliv jak to je na modelu. Též zbarvení listů vrtule by mělo být černozelenou barvou. Vzhledem k tomu, že v Izraeli se na dodávky S-199 dodnes nezapomnělo, mohou být tamní virtuální piloti docela překvapeni.

Druhý v pořadí je československé zbarvení s kodovým označením IF-01 o kterém tu již byla řeč. A opět nemohu být spokojen. Zbarvení S-199 bylo u armády dvojí. Buď světle šedozelené, nebo tmavě zelené. Virtuální podoba je něco mezi a přitmavení by rozhodně přispělo. Též chybí sériové číslo na SOP a trojúhelník u hrdla plnění oleje. Listy vrtule jsou opět v barvě trupu. Model se liší od předchozí varianty novou kabinou, upraveným tvarem podvozkových šachet, odklonem kol a změnou olejového chladiče na onen zmiňovaný výměník.

Třetí a poslední verze je téměř totožná s předchozí, pouze zde chybí podtrupový závěsník a za opěrkou hlavy je klika setrvačníkového startéru. Jiné rozdíly jsem neodhalil. I tento model je v československém hávu, konkrétně jde o letoun EX-59 a konečně mohu zaplesat nad ztvárněním zbarvení. Tentokrát odpovídá.

Panel

Všechny tři modely mají stejný virtuální kokpit i letové vlastnosti. U S-199 nehledejme žádný spínač MW-50, neb bombardéry nic takového neměly. Interiér je zde odlišný od S-99, nicméně zkomolené popisky tu jsou opět. Řada spínačů je nefunkčních, neanimovaných či kombinace obojího. „Tool tipy“ obsahují slůvka unknown či otazníky, což poukazuje na to, že ani autor sám nemá tušení k čemu sloužily. Osobně nejsem příznivec klikacích páček, čudlíků či spínačů které nefungují, nebo nic neovládají. Na první pohled upoutají boule na krytu motoru a lopaty vrtule.

Start motoru ani zvuk se neliší od S-99. Přístroje jsou popsány v manuálu, včetně vysvětlení základních funkcí startéru a magnet. Pojíždění i vzlet probíhá opět stejně jako u 99ky a nezdá se mi, že by byl až o tolik jankovitější. Možná jsem si po těch několika desítkách vzletů již zvykl :o) Co se týče letových výkonů tak je 199ka o něco slabší, ale opět mi to nepřijde zas tak rozdílné. S oběma Aviemi se létá velmi příjemně a skupinové polétání může být velmi zábavné.

Bohužel, obě verze mají nedotažený „payload setting“ u kterého není jasné kam se co nakládá. Podle polohy nastavení se jedná patrně o výzbroj v křídlech, váhu pilota a přídavnou nádrž, kterou však S-199ky nemají. Letový model obou verzí představuje standardní zpracování vrtulových stíhaček, bez možnosti vývrtek, pádů a dalších vymožeností. Zkoušel jsem i nožový let, který se dá jakž takž použít, ale nečekejte zázraky.

Manuál

Ještě se zmíním o manuálu. Wordový dokument má 12 stran, přičemž 4 zabírá relativně obsáhlý checklist. Ale jak jsem psal, je určen pro S-199. Bylo by zajímavé srovnání s autorovým Bf 109G, jak moc se liší a zda by byl použitelný pro S-99.

Hodnocení

Nyní máme před sebou celkové hodnocení. Není jednoduché. Vezmeme-li v úvahu, že se addon prodává za 18 Euro jsem na vážkách. Obsah je velice chudý a nemůžu pominout některé chyby, které mně osobně velice vadí. Virtuální pilot neznalý Avie S-199 by nad většinou mávl rukou, ale na druhou stranu, proč za své peníze dostat nedodělek. Pokud by se jednalo o freeware, bylo by zde jednoznačné doporučení k instalaci, ale takhle…

Jak bylo zmíněno výše, Vrtule.info Vám nabízí, ve spolupráci s autorem, opravu zkomolených popisek v kokpitu a další repainty československých Avií. Rýsuje se velmi zajímavá spolupráce s odborníky, takže by byla k dispozici řada autentických zbarvení. Uvidíme jak to dopadne.

Bohužel, autor addonu je zklamán bídnou prodejností, což brzdí další vývoj a opravy. Případný oficiální update se tedy řídí podle toho, kolik aktuálních verzí se prodá. Z našich luhů a hájů to je velmi bídné. Údajně nebyl prodán jediný kus tohoto addonu, ačkoliv na několika tuzemských serverech již byly obrázky našich virtuálních elévů, kteří S-199 již létají. Zajímavé. Do Izraele prý putoval zatím jediný kousek. Tato bilance není nijak povzbudivá, ale snad se prodej zvedne a autor přeci jen nějakou úpravu vydá.

Finální verdikt:

4/5

Jste-li fanouškem československého letectví, patrně ty peníze obětujete a budete se modlit, že se dočkáte doladění produktu. Pokud jste pouze příležitostným virtuálním pilotem warbirdů, sáhněte radši k nějakému špičkovému free addonu, např. Sea Hurricanu či něčemu od Aeroplane Heaven. Addon se prodává ve stavu, kdy obsahuje množství chyb a zasloužil by si nižší hodnocení, ale připravili jsme opravu některých chyb a dva nové repainty.Addon Flight Replicas - Avia S-199 lze zakoupit na e-shopu Simmarket za cca €18 nebo na FlightSim Pilot Shop za $22.

Repainty pro addon Avia S-199

Společně s recenzí zvěřejňujeme na Vrtuli dva čerstvé repainty nejrozšířenějšího stíhacího vrtulového letounu, který byl ve výzbroji Československého letectva. Kromě dvou zbarvení jsou opraveny i české popisky v kokpitu, přidány drobnosti na paneláž letounu a opravena drobná chyba na podvozku.

Avia S-199 IV-8

Avie IV-8 ukazuje tmavězelený letoun s emblémem na přídi. Podle něj byl stroj pojmenován "Diana" a létal u 1.lt LP 7 v Brně Slatině.

Avia S-199 UF-25

Druhý letoun ukazuje aktuální podobu exponátu Leteckého muzea v Praze-Kbelích s označením UF-25. Oproti skutečnosti nemá vituální model výstupky na "boulích" před kabinou.